Pro pedagogy

25. 6. 2014 byla úspěšně dokončena výuka ve druhé vlně programu Škola na dotek. V této části bylo proškoleno téměř 150 pedagogů devíti škol Prahy 6 na dvou operačních platformách (Win8 a iOS). V rámci celého průběhu programu se s dotykovými zařízeními ve výuce na celkem třech platformách (navíc Android) sblížilo přes 300 pedagogů Prahy 6.

 

Planeta aplikací

Pedagogové účastnící se programu Škola na dotek postrádali místo, kde by mohly snadno získat praktické pomůcky – aplikace, které je možné snadno využít při zapojení dotykových technologií do výuky.

Planeta aplikací vznikla jako reakce tento stav. Je propracovaným nástrojem pro hledání výukových aplikací. Umožňuje jejich snadné vkládání a hodnocení. Poskytuje možnost sdílet nápady o způsobu využití ve výuce.

Přispějte všichni svým dílem k rozšíření tohoto jedinečného nástroje!

Více informací zde.

 

Webinář

„Webináře jsou on-line semináře, kterých se zúčastníte z pohodlí svého domova. Stačí se připojit přes internetový prohlížeč na svém počítači a mít funkční sluchátka“.

Jedna z forem vzdělávání, které byly využity v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků v projektu Škola na dotek – Praha 6 byly on–line semináře, tzv. webináře a nebo chcete-li semináře po internetu. Jejich výhodou je, že účastník kurzu nikam nemusí chodit ani cestovat a vzdělávání se může zúčastnit v prostředí, které mu vyhovuje.

V rámci druhého kola vzdělávání pedagogů v projektu Škola na dotek proběhly dva webináře:

První z dvojice jednohodinových webinářů byl na téma Moderní způsoby výuky (Moderní on-line způsoby výuky, a možnosti jejich zapojení do počátečního vzdělávání). Druhý se věnoval Autorskému právu se zaměřením na problematiku, s kterou se učitel setkává při tvorbě vlastních didaktických materiálů. Lektorovali je Kateřina Bolenová a Radka Heinzová.

Vzdělávání probíhalo prostřednictvím komunikačního nástroje Microsoft Lync. Účastníci měli k dispozici telefonní linku technické podpory, která řešila veškeré technické problémy spojené s účastí na webinářích.

Na závěr byly registrovaným účastníkům poskytnuty textové podklady a záznam z webináře.

 

Atributy školy, kde má vybavení 1:1 význam zkoušet s pozitivními očekáváními

Níže uvedené podmínky by měly pomoci ředitelům škol při přemýšlení o připravenosti a potřebných krocích vedoucích k zavedení tabletů 1:1, tedy k takovému uspořádání, kdy každý žák pracuje v hodině (a ideálně i mimo ni) s jedním tabletem. Z výzkumů totiž vyplývá, že školy, které se soustředí pouze na zavedení nových zařízení do výuky bez patřičné vize a podpůrných opatření, jsou ve finále rozčarovány a vynaložené prostředky promarněny.

1      Škola má bohaté zkušenosti s využíváním ICT ve výuce

a      na škole působí učitel, který vykonává funkci ICT metodika/koordinátora,

b      škola má zajištěno řešení technických problémů (firma, OSVČ),

c      škola disponuje vysokorychlostním připojením k internetu,

d      škola je schopna zajistit připojení wifi ve třídách,

e      škola se nebojí půjčovat zařízení žákům domů (pojištění proti krádeži, poškození),

f       škola nabízí žákům školní on-line vzdělávací prostředí (VLE, VirtualLearningEnvironment), kde si mohou učitelé a žáci bezpečně vyměňovat el. dokumenty, on-line komunikovat atp. (např. propojením služeb a aplikací jako Moodle, Google Apps, Microsoft Office 365, školní informační systém).

2      Škola se snaží být inovativní

a      experimentuje s různými metodami a formami výuky (ŠVP není dogma, mění a přizpůsobuje se potřebám),

b      netrvá na tradiční (frontální) výuce, používá i jiné výukové přístupy,

c      ve škole probíhá projektová výuka,

d      škola se snaží zapojovat do mezinárodních projektů s využitím ICT (př. projektů mezi školami),

e      do otázek vzdělávání se mohou zapojovat rodiče, škola s nimi komunikuje na partnerské úrovni (př. Rodiče vítáni), příp. jim umožňuje zapojení do dění ve škole.

3      Učitelé jsou zvyklí se vzdělávat

a      jak prezenčně, tak on-line (e-learning, blendedlearning, webináře, virtuální hospitace atp.),

b      vedení školy učitele ve vzdělávání podporuje, vytváří pro něj podmínky a výsledky sleduje,

c      ve škole probíhají aktivity pro výměnu pedagogických zkušeností mezi učiteli (př. metodické pondělí, vzájemné hospitace).

4      Vedení je odhodláno navrhovat změny a vytvářet pro ně podmínky, učitelé jsou ochotni je realizovat

a      vedení školy má vizi, kam škola směruje,

b      vize je společně sdílena se členy školní komunity,

c      vedení školy je schopno zařídit, aby se učitelé účastnili rozhodování, jaká zařízení/technologie škola pořídí,

d      nebojí se přijmout myšlenku, že žáci si nosí svá zařízení (BYOD, BringYourOwnDevice) a cloudcomputing (vaše data a aplikace jsou na serveru u poskytovatele této služby, nikoli na vašem pevném disku či školním serveru).

Otázky, o kterých je vhodné přemýšlet

  • Chceme tablety používat v jedné třídě/pracovně nebo mají být maximálně mobilní a používat je chceme v různých třídách (důležité zejm. kvůli pokrytí wifi)?
  • Počítáme s přidělením tabletů vybrané třídě žáků, nebo si je budou ve škole půjčovat různé třídy? Jaká stanovíme pravidla pro přidělení tabletu dětem?
  • Počítáme s využíváním tabletů především či pouze na 1. stupni nebo na 2. stupni ZŠ, či snad i ve družině či MŠ (důležité zejm. kvůli výběru vzdělávacích aplikací)?
  • Mobilní zařízení umožňují učení kdekoli a kdykoli. Jsme ochotni tablety žákům půjčovat domů (přenesení učení a objevování i za zdi školy je považováno za jeden z hlavních přínosů 1:1) nebo je chceme půjčovat pouze v době vyučování (a eliminovat problémy s jejich poškozením či zcizením)?
  • Chceme tablety pro žáky nebo nás spíše oslovuje myšlenka vybavit prioritně každého učitele tabletem? Při vhodném nastavení z něj učitel může přímo přistupovat do školní sítě, zapisovat do el. třídnice docházku, známky, komunikovat s rodiči atp.
  • Chceme tablety používat instruktivně (tradiční výuka, žák řízen učitelem) nebo konstruktivně (samostatné rozhodování, týmová spolupráce, projektová výuka, kritické myšlení). Konstruktivní přístupy vyžadují zásadnější změnu přístupu učitele a mnohem více práce, některé dovednosti jinak ale žáci nezískají.
  • Kdo bude zajišťovat technickou správu tabletů? Kdo bude instalovat nové výukové aplikace?
  • Ví škola, kde (a jak) pořizovat vzdělávací obsah, el. učebnice, DUMy a on-line zdroje?
  • Vystačíme si ve výuce pouze s neplacenými aplikacemi nebo chceme využívat i placené? Víme, jak kupovat licence placených aplikací?
  • Žáci budou mít tendenci pořizovat si (podobná) vlastní zařízení. Tablety či chytré telefony (ty mají stejný operační systém, pracují na stejném principu). Umožníme jim zapojení těchto jejich zařízení do výuky (viz BYOD výše)?
  • Nevadí nám, že tablety nejsou kompatibilní se stávajícími školními sítěmi (zpravidla Microsoft Windows).
  • Dokážeme dobře zdůvodnit, co nás vedlo k volbě konkrétní platformy (iPad – Apple iOS, Google Android nebo Windows 8)? Víme, jaká zařízení používají žáci školy (např. dotazníkové šetření). Rodiče se budou jistě ptát, proč jsme se právě takto rozhodli.
  • Jak zajistíme ochranu žáků a jejich bezpečí on-line před explicitním obsahem (porno, rasizmus, násilí, xenofobie atp.). Máme toto ošetřeno ve školním řádu? Chceme filtrovat internetové připojení tabletů? Nebo nám postačí internetový provoz pouze monitorovat?

Doporučená literatura